Střípky z historie AC Sparta Praha

 

založena: 1893

Historické názvy klubu

16.11.1893 - Athletic Club Královské Vinohrady
 9. 8.1894 - Athletic Club Sparta
31. 3.1948 - Athletic Club Sparta Bubeneč
14. 7.1949 - Sokol Bratrství Sparta
22. 2.1951 - Sparta ČKD Sokolovo
23. 2.1953 - TJ Spartak Praha Sokolovo
26. 2.1965 - TJ Sparta ČKD Praha
 3. 2.1990 - TJ Sparta Praha
16. 1.1991 - AC Sparta Praha
27.12.1993 - AC Sparta Praha fotbal a.s.

Klubové statistiky v domácích soutěžích

Vítěz ligy 28x - 1926, 1927, 1932, 1936, 1938, 1939, 1944, 1946, 1948, 1952, 1954, 1965, 1967, 1984, 1985, 1987, 1988, 1989, 1990, 1991, 1993, 1994, 1995, 1997, 1998, 1999, 2000, 2001, 2003
Vítěz Československého poháru 8x - 1964, 1972, 1976, 1980, 1984, 1988, 1989, 1992
Vítěz Českého poháru 15x - 1943, 1944, 1946, 1972, 1975, 1976, 1980, 1984, 1986, 1987, 1988, 1989, 1992, 1993, 1996, 2004
Nejvyšší výhra 12:1 nad Moravskou Slavií Brno (1933/1934)
Nejvyšší prohra 0:6 se Slovanem Bratislava (1977/1978)  
Nejvíce gólů v jedné sezóně 32 - Dvořáček (1925/1926)
Nejlepší střelec v historii Nejedlý - 162 gólů

 

Klubové úspěchy v evropských pohárech

Středoevropský pohár
1927, 1935, 1964 - vítěz
Liga Mistrů
1991/1992 - 2. místo ve čtvrtfinálové skupině, 3.-4.celkem
1999/2000 - vítěz základní skupiny, 3. ve čtvrtfinálové skupině
2001/2002 - 2. místo v základní skupině, účast ve čtvrtfinálové skupině
2003/2004 - 2. místo v základní skupině, účat ve čtvrtfinále
PMEZ
1965/1966 - čtvrtfinále
1967/1968 - čtvrtfinále
1984/1985 - čtvrtfinále

 

soutěž účastí zápasů vítězství remízy porážky skóre
PMEZ a ChL 18 102 41 22 39 134 : 129
PVP 6 30 15 5 10 68 : 32
pohár UEFA 6 26 13 4 9 39 : 33
celkem 29 150 67 29 54 241 : 194
 

 

 

  1. 1893 - 16. listopadu je klub založen
  2. 1906 - poprvé v rudých dresech, symbolem Sparty
  3. 1919 - začíná období "Železné Sparty"
  4. 1927, 1935, 1964 - výhry ve Středoevropském poháru
  5. 1954 - od toho roku Sparta bude čekat na titul 11 let
  6. 1965, 1967 - návrat na výsluní, zisk dvou titulů
  7. 1975 - první a poslední sestup, černý rok klubu
  8. 1983 - nová slavná éra, následuje 14 mistrovských titulů
  9. 1991/1992 - nultý ročník Ligy mistrů, Sparta do semifinále
  10. 1934, 1938, 1962, 1990, 1996 - Sparta - dodavatel reprezentace

1. V závěru roku 1893 několik mladých lidí obklopující bratrskou trojici Václava, Bohumila a Rudolfa Rudlovi dostalo nápad založit sportovní klub a už 16. listopadu byla schváleny na ustavující schůzi klubové stanovy a o měsíc později (17. prosince) se uskutečnila první valná hromada. Jen nedlouho poté Athletic club Sparta přešel k tříbarevné vlajce: modrá je symbolem Evropy, důvody žluté barvy se nedochovaly a barva červená znamená symbol Královského města.

2. Fotbalisté v nejzasší klubové historii nastupovali v černých dresech s velkým "S" na v přední části, na dva roky Sparťané vzali zavděk černobílými pruhovanými dresy, ke kterým se jako rezervní sadě na dvě sezóny vrátil v roce 1996. V roce 1906 si však tehdejší klubový prezident JUDr. Petřík vyhlédl v Anglii rudé dresy slavného londýnského Arsenalu a jednu sadu přivezl do Prahy. Nevěděl, že tím založí jednu z největších klubových tradic. K rudým dresům Sparťané nosí bílé trenýrky a černé stulpny.

3. Krátce po první světové válce vznikl tým, podle něhož se později začalo celému období dvacátých a třicátých let říkat "Železná Sparta". V polovině dvacátých let vznikla v Československu ligová soutěž a klub začal sbírat titul za titulem. Dodnes však příznivci jména tehdejších hráčů vyslovují s obdivem: Peyer, Hojer, Perner, Káďa, Kolenatý, Červený. Později však přichází jména nejméně slavná: Hochman, Burgr, Hajný, Šíma, Silný, Čtyřoký, Košťálek a především Oldřich Nejedlý, nejlepší kanonýr MS v roce 1934. Krátce před nejslavnější érou prošel rudým dresem také pozdější král českých komiků Vlasta Burian.

4. Památkou na první velmi slavné období klubové historie jsou především dvě výhry ve Středoevropském poháru, který měl ve dvacátých a třicátých let obdobný význam, jako dnes Liga mistrů. Sparta se nesmazatelně zapsala do jeho historie třemi výhrami. Po trumfech v roce 1927 a 1935 přišel poslední až v roce 1964, tehdy však už význam poháru pomalu klesal ve světle jiných evropských pohárů.

5. Slavná období se střídala s roky, kdy fanoušci na zisk mistrovského titulu pouze nostalgicky vzpomínali. Po velkých socialistických změnách, které více než úspěchy přinášely časté změny názvu klubu, byl titul v roce 1954 na delší čas poslední. Až slavná éra Kvašňákova týmu v šedesátých letech připomněla nejslavnější klubové časy.

6. Na éru Kvašňáka, Tichého, Maška a dalších dodnes vzpomíná řada pamětníků. V těch letech chodilo na Spartu také nejvíce fanoušků, protože na tehdejší stadión se vtěsnalo až na čtyři desítky tisícovek fanoušků. Na MS v roce 1962 byli v Chile u zisku stříbrných medailí všichni tři jmenovaní hrdinové.

7. Při vzpomínce na rok 1975 dodnes pamětníkům přebíhá mráz po zádech. Sparta byla do té doby prvním klubem, který nepoznal sestup do druhé ligy. Jenže na právě v tomto roce se souhrou různých okolností tým propadl o soutěž níž. Roční zkoušku věrnosti však přežil klub na výtečnou, rozhodující zápasy o návrat mezi elitu sledoval vyprodaný stadión a do ochozů se vrátila dlouho nepoznaná radost.

8. počátkem osmdesátých let se však vrací na Letnou nepoznaný pocit opojné slávy, kterou přináší jen zisk mistrovského titulu. Parta kolem Chovance, Bergera, Haška, Skuhravého, Grigy a další dala vzniknout takřka neporazitelnému týmu a sbírala neohroženě jeden titul za druhým. V roce 1983/1984 dokráčela až do čtvrtfinále Poháru UEFA, počátkem devadesátých let na úspěchy plynule navázala další generace současných hráčů včetně Siegla, Horňáka, Němečka, ale třeba i Frýdka, Němce, či Kouby.

9. Na mezinárodní klubové úrovni dosáhla řady pozoruhodných úspěchů, historici dodnes tvrdí, že nejvíce znamenaly dvě výhry ve Středoevropském poháru v dobách "Železné Sparty". Z pohledu dnešních fanoušků má asi největší hodnotu účast v nultém ročníku Ligy mistrů v ročníku 1992/1993. Sparta vyřadila Glasgow Rangers, poté Olympique Marseille a postoupila do semifinálové skupiny soutěže. Tam ve společnosti FC Barcelona, Dynama Kyjev a Benfiky Lisabon skončila druhá ve skupině. Na rozdíl od dnešních zvyklostí postupoval jen vítěz do finále, Sparta na druhém místě byla neoficiálně třetím až čtvrtým nejlepším týmem Evropy. V ročníku 1997/1998 i o dva roky postoupila Sparta mezi nejlepších šestnáct týmů starého kontinentu.

10. Sparta povětšinou spolu se Slavií vždy tvořila základ národního týmu a její hráči proto nechyběli u největších úspěchů československé i české reprezentace. Začal to už v roce 1934 Oldřich Nejedlý, kanonýr římského MS, o čtyři roky později ve Francii se šampionátu zúčastnilo sedm Sparťanů. V roce 1962 patřili do stříbrného "chilského" týmu také Kvašňák, Mašek a Tichý, v roce 1990 zase při postupu do čtvrtfinále MS v Itálii hru režírovali Chovanec, Bílek, Hašek i další Sparťané a třeba Skuhravého pro sebe objevila italská liga. Ani poslední už samostatný úspěch českého výběru se neobešel v roce 1996 bez zástupců Sparty. Stříbro z Anglie přivezli na Letnou Kouba, Frýdek a Horňák, koučem byl Dušan Uhrin, který nejlepší léta strávil právě ve Spartě a Pavel Novotný do Sparta přišel za dva roky.





Sparta v 0. ročníku Ligy Mistrů 1991/1992

1.kolo Glasgow Rangers - Sparta Praha
2.kolo Olymp. Marseille - Sparta Praha 3-2 1-2 4-4
Skupina B Z V R P GV GO B
Barcelona 6 4 1 1 10 4 9
Sparta Praha 6 2 2 2 7 7 6
Benfika 6 1 3 2 8 5 5
Dyn. Kyjev 6 2 0 4 3 12 4
Zápasy v B skupině Výsledek
Dyn. Kyjev Benfika 1 - 0
Barcelona Sparta Praha 3 - 2
Sparta Praha Dyn. Kyjev 2 - 1
Benfika Barcelona 0 - 0
Dyn. Kyjev Barcelona 0 - 2
Benfika Sparta Praha 1 - 1
Sparta Praha Benfika 1 - 1
Barcelona Dyn. Kyjev 3 - 0
Sparta Praha Barcelona 1 - 0
Benfika Dyn. Kyjev 5 - 0
Dyn. Kyjev Sparta Praha 1 - 0
Barcelona Benfika 2 - 1