Střípky z historie AC Sparta Praha
založena: 1893
Historické názvy klubu
| 16.11.1893 | - | Athletic Club Královské Vinohrady |
| 9. 8.1894 | - | Athletic Club Sparta |
| 31. 3.1948 | - | Athletic Club Sparta Bubeneč |
| 14. 7.1949 | - | Sokol Bratrství Sparta |
| 22. 2.1951 | - | Sparta ČKD Sokolovo |
| 23. 2.1953 | - | TJ Spartak Praha Sokolovo |
| 26. 2.1965 | - | TJ Sparta ČKD Praha |
| 3. 2.1990 | - | TJ Sparta Praha |
| 16. 1.1991 | - | AC Sparta Praha |
| 27.12.1993 | - | AC Sparta Praha fotbal a.s. |
Klubové statistiky v domácích soutěžích
| Vítěz ligy | 28x - 1926, 1927, 1932, 1936, 1938, 1939, 1944, 1946, 1948, 1952, 1954, 1965, 1967, 1984, 1985, 1987, 1988, 1989, 1990, 1991, 1993, 1994, 1995, 1997, 1998, 1999, 2000, 2001, 2003 |
| Vítěz Československého poháru | 8x - 1964, 1972, 1976, 1980, 1984, 1988, 1989, 1992 |
| Vítěz Českého poháru | 15x - 1943, 1944, 1946, 1972, 1975, 1976, 1980, 1984, 1986, 1987, 1988, 1989, 1992, 1993, 1996, 2004 |
| Nejvyšší výhra | 12:1 nad Moravskou Slavií Brno (1933/1934) |
| Nejvyšší prohra | 0:6 se Slovanem Bratislava (1977/1978) |
| Nejvíce gólů v jedné sezóně | 32 - Dvořáček (1925/1926) |
| Nejlepší střelec v historii | Nejedlý - 162 gólů |
Klubové úspěchy v evropských pohárech
| Středoevropský pohár |
| 1927, 1935, 1964 - vítěz |
| Liga Mistrů |
| 1991/1992 - 2. místo ve čtvrtfinálové skupině, 3.-4.celkem |
| 1999/2000 - vítěz základní skupiny, 3. ve čtvrtfinálové skupině |
| 2001/2002 - 2. místo v základní skupině, účast ve čtvrtfinálové skupině |
| 2003/2004 - 2. místo v základní skupině, účat ve čtvrtfinále |
| PMEZ |
| 1965/1966 - čtvrtfinále |
| 1967/1968 - čtvrtfinále |
| 1984/1985 - čtvrtfinále |
| soutěž | účastí | zápasů | vítězství | remízy | porážky | skóre |
| PMEZ a ChL | 18 | 102 | 41 | 22 | 39 | 134 : 129 |
| PVP | 6 | 30 | 15 | 5 | 10 | 68 : 32 |
| pohár UEFA | 6 | 26 | 13 | 4 | 9 | 39 : 33 |
| celkem | 29 | 150 | 67 | 29 | 54 | 241 : 194 |
|
|
1. V závěru roku 1893 několik mladých lidí
obklopující bratrskou trojici Václava, Bohumila a Rudolfa Rudlovi dostalo nápad
založit sportovní klub a už 16. listopadu byla schváleny na ustavující schůzi
klubové stanovy a o měsíc později (17. prosince) se uskutečnila první valná
hromada. Jen nedlouho poté Athletic club Sparta přešel k tříbarevné
vlajce: modrá je symbolem Evropy, důvody žluté barvy se nedochovaly a barva
červená znamená symbol Královského města.
2. Fotbalisté v nejzasší klubové historii nastupovali
v černých dresech s velkým "S" na v přední části, na dva roky Sparťané
vzali zavděk černobílými pruhovanými dresy, ke kterým se jako rezervní
sadě na dvě sezóny vrátil v roce 1996. V roce 1906 si však tehdejší
klubový prezident JUDr. Petřík vyhlédl v Anglii rudé dresy slavného londýnského
Arsenalu a jednu sadu přivezl do Prahy. Nevěděl, že tím založí jednu z
největších klubových tradic. K rudým dresům Sparťané nosí bílé trenýrky
a černé stulpny.
3. Krátce po první světové válce vznikl tým, podle něhož se později začalo celému období dvacátých a třicátých let říkat "Železná Sparta". V polovině dvacátých let vznikla v Československu ligová soutěž a klub začal sbírat titul za titulem. Dodnes však příznivci jména tehdejších hráčů vyslovují s obdivem: Peyer, Hojer, Perner, Káďa, Kolenatý, Červený. Později však přichází jména nejméně slavná: Hochman, Burgr, Hajný, Šíma, Silný, Čtyřoký, Košťálek a především Oldřich Nejedlý, nejlepší kanonýr MS v roce 1934. Krátce před nejslavnější érou prošel rudým dresem také pozdější král českých komiků Vlasta Burian.
4. Památkou na první velmi slavné období klubové historie jsou především dvě výhry ve Středoevropském poháru, který měl ve dvacátých a třicátých let obdobný význam, jako dnes Liga mistrů. Sparta se nesmazatelně zapsala do jeho historie třemi výhrami. Po trumfech v roce 1927 a 1935 přišel poslední až v roce 1964, tehdy však už význam poháru pomalu klesal ve světle jiných evropských pohárů.
5. Slavná období se střídala s roky, kdy fanoušci
na zisk mistrovského titulu pouze nostalgicky vzpomínali. Po velkých
socialistických změnách, které více než úspěchy přinášely časté změny
názvu klubu, byl titul v roce 1954 na delší čas poslední. Až slavná éra
Kvašňákova týmu v šedesátých letech připomněla nejslavnější klubové
časy.
6. Na éru Kvašňáka, Tichého, Maška a dalších
dodnes vzpomíná řada pamětníků. V těch letech chodilo na Spartu také
nejvíce fanoušků, protože na tehdejší stadión se vtěsnalo až na čtyři
desítky tisícovek fanoušků. Na MS v roce 1962 byli v Chile u zisku stříbrných
medailí všichni tři jmenovaní hrdinové.
7. Při vzpomínce na rok 1975 dodnes pamětníkům přebíhá mráz po zádech. Sparta byla do té doby prvním klubem, který nepoznal sestup do druhé ligy. Jenže na právě v tomto roce se souhrou různých okolností tým propadl o soutěž níž. Roční zkoušku věrnosti však přežil klub na výtečnou, rozhodující zápasy o návrat mezi elitu sledoval vyprodaný stadión a do ochozů se vrátila dlouho nepoznaná radost.
8. Až počátkem osmdesátých let se však vrací na Letnou nepoznaný pocit opojné slávy, kterou přináší jen zisk mistrovského titulu. Parta kolem Chovance, Bergera, Haška, Skuhravého, Grigy a další dala vzniknout takřka neporazitelnému týmu a sbírala neohroženě jeden titul za druhým. V roce 1983/1984 dokráčela až do čtvrtfinále Poháru UEFA, počátkem devadesátých let na úspěchy plynule navázala další generace současných hráčů včetně Siegla, Horňáka, Němečka, ale třeba i Frýdka, Němce, či Kouby.
9. Na mezinárodní klubové úrovni dosáhla řady
pozoruhodných úspěchů, historici dodnes tvrdí, že nejvíce znamenaly dvě
výhry ve Středoevropském poháru v dobách "Železné Sparty". Z
pohledu dnešních fanoušků má asi největší hodnotu účast v nultém ročníku
Ligy mistrů v ročníku 1992/1993. Sparta vyřadila Glasgow Rangers, poté
Olympique Marseille a postoupila do semifinálové skupiny soutěže. Tam ve
společnosti FC Barcelona, Dynama Kyjev a Benfiky Lisabon skončila druhá ve
skupině. Na rozdíl od dnešních zvyklostí postupoval jen vítěz do finále,
Sparta na druhém místě byla neoficiálně třetím až čtvrtým nejlepším
týmem Evropy. V ročníku 1997/1998 i o dva roky postoupila Sparta mezi nejlepších
šestnáct týmů starého kontinentu.
10. Sparta povětšinou spolu se Slavií vždy tvořila
základ národního týmu a její hráči proto nechyběli u největších úspěchů
československé i české reprezentace. Začal to už v roce 1934 Oldřich
Nejedlý, kanonýr římského MS, o čtyři roky později ve Francii se šampionátu
zúčastnilo sedm Sparťanů. V roce 1962 patřili do stříbrného "chilského"
týmu také Kvašňák, Mašek a Tichý, v roce 1990 zase při postupu do čtvrtfinále
MS v Itálii hru režírovali Chovanec, Bílek, Hašek i další Sparťané a třeba
Skuhravého pro sebe objevila italská liga. Ani poslední už samostatný úspěch
českého výběru se neobešel v roce 1996 bez zástupců Sparty. Stříbro z
Anglie přivezli na Letnou Kouba, Frýdek a Horňák, koučem byl Dušan Uhrin,
který nejlepší léta strávil právě ve Spartě a Pavel Novotný do Sparta přišel
za dva roky.
Sparta v 0. ročníku Ligy Mistrů 1991/1992
| 1.kolo | Glasgow Rangers - Sparta Praha | |||
| 2.kolo | Olymp. Marseille - Sparta Praha | 3-2 | 1-2 | 4-4 |
| Skupina B | Z | V | R | P | GV | GO | B | |
| 6 | 4 | 1 | 1 | 10 | 4 | 9 | ||
| 6 | 2 | 2 | 2 | 7 | 7 | 6 | ||
| 6 | 1 | 3 | 2 | 8 | 5 | 5 | ||
| 6 | 2 | 0 | 4 | 3 | 12 | 4 | ||
| Zápasy v B skupině | Výsledek | |
| Dyn. Kyjev | Benfika | 1 - 0 |
| Barcelona | Sparta Praha | 3 - 2 |
| Sparta Praha | Dyn. Kyjev | 2 - 1 |
| Benfika | Barcelona | 0 - 0 |
| Dyn. Kyjev | Barcelona | 0 - 2 |
| Benfika | Sparta Praha | 1 - 1 |
| Sparta Praha | Benfika | 1 - 1 |
| Barcelona | Dyn. Kyjev | 3 - 0 |
| Sparta Praha | Barcelona | 1 - 0 |
| Benfika | Dyn. Kyjev | 5 - 0 |
| Dyn. Kyjev | Sparta Praha | 1 - 0 |
| Barcelona | Benfika | 2 - 1 |